Podle zákona si mladý rakušan má možnost vybrát jednu ze trí možnosti:

a ) povinnou vojenskou službu
b ) 1. alternativa k tomu je : civilní služba
c ) 2. alternativa: sloužit nezávislé organizaci, která se jmenuje Gedenkdienst

Clenové této organizace se zaobírají otázkami Holocaustu. Proto je najdete v místech, kde se nacházejí památníky Holocaustu. Clenové Gedenkdienstu však mohou pracovat i v ruzných židovských výzkumných a sociálních institucích.

Gedenkdienst byl založen innsbruckým politologem Dr. Andreasem Maislingerem, který byl inspirovántzv. "Akci pokání, zadostiucinení a mírových služeb". S touto akci se seznámil v Berlíne; stal se jejím clenem a v rámci této akce pracoval jistý cas jako dobrovolník v Muzeu Auschwitz-Birkenau.

Poté,co rakouský parlament v roce 1991 schválil potrebný zákon, bylo Dr. Maislingerovi umožneno vytvorit nezávislou organizaci, která se stala známou jako Gedenkdienst.

Gedenkdienst má za úkol zduraznovat doznání spoluviny Rakouska na Holocaustu a zároven zodpovednost nás všech v boji za "never again" - v boji za to, aby se takové události, jako je Holocaust, již nikdy neopakovaly (výnatek z proslovu rakouského spolkového kanclére Franze Vranického v Jeruzaleme v cervnu 1993).

Mezinárodní sít rakouského Gedenkdienstu nabízí svou pomoc všem památníkum Holocaustu, archivum a muzeím. Od roku 1992 má ve svých radách priblížne 100 spolupracovníku - ponejvíce ve stárí mezi 20 - 30 léty, kterí místo vykonávání základní vojenské, nebo civilní služby, se venují studiu Holocaustu a bojují o udržení vzpomínek na nej.

„Spolek pro služby v zahranicí" (Verein für Dienste im Ausland nach §12b Zivildienstgesetz) je organizací, které rakouská vláda vydala splnomocnení, vysílat pracovníky Gedenkdienstu do všech existujících svetových partnerských organisací.

 

Památník konference ve Wannsee